Jsme si příjmově rovnější

Protože existují peníze v celém světě, je logické, že jsou si lidé v celém světě také příjmově nerovní. Že má nejenom celý svět místa s chudšími či naopak bohatšími lidmi, ale že jsou si podobně nerovní i obyvatelé jednotlivých světadílů, jednotlivých zemí a konec konců i jednotlivých krajů, okresů, obcí a kdo ví, jak ještě se takové menší správní jednotky jmenují.
A jak nyní zveřejnila analýza německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung na základě výzkumu švédských ekonomů Daniela Waldenströma a Olleho Hammara, došlo v posledních dvou desetiletích k výraznému poklesu globální příjmové nerovnosti.
zagumičkové peníze

Podle jakéhosi Giniho koeficientu, jenž měří příjmovou nerovnost, klesla tato v letech 2000 až 2018 celosvětově z 64,7 na 50,2 procent. Nebudu vám lhát, že až tak docela chápu, co to obnáší v praxi, ale vzhledem k tomu, že sto procent je tu absolutní nerovnost a nula procent absolutní rovnost, znamená to viditelně citelný posun k příjmové rovnosti.
K této skutečnosti prý došlo zejména díky rozmachu čínské a indické ekonomiky. V těchto zemích žije značný počet obyvatel a významný pokles chudoby a růst jejich ekonomik tak měl zásadní vliv na to, že se ve světě příjmy výše zmíněným způsobem změnily.
špinavá holčička

Desetina lidstva s nejvyššími příjmy tak dnes vydělává jenom třetinu světového čistého příjmu namísto dřívější poloviny. Kdybychom si to tedy ukázali v menším měřítku, vydělávala dříve nejbohatší desetina lidstva korunu z každých dvou korun, co byly na světě vydělány, zatímco dnes shrábne jen jednu korunu ze tří.
A naopak nejchudší polovina lidstva dnes vydělává osmnáct procent ze všech celosvětových příjmů namísto devíti procent v roce 2000.
bezdomovec s dítětem

Jak sdělila Světová banka, klesl navíc podíl extrémně chudých lidí; v letech 1981 až 2002 z 42,2  na 25,6 procent a do roku 2018 dokonce až na 8,6 procenta. Což znamená, že má svět namísto 1,8 miliardy v roce 1990 takto chudých lidí pouhých 736.000.000, a to navíc při rostoucí populaci.
O čemž se ale vesměs neví. Prý třeba jenom půl procenta Němců ví, že došlo k tomuto pokroku, zatímco si naprostá většina z nich myslí, že je v této otázce stejně nebo hůř než dřív.
Bohatí už prý nevydělávají o tolik víc než chudí. Což je optimistické zjištění. Ovšem pochopitelně pouze pro chudé.